Návod na jednoduchou pokladničku nám poslal Michal Jurák z gymnázia Elgartova Brno. O jejich microbitím příběhu na Elgartce jsme psali zde. Paní učitelka Havířová dětem koupila micro:bit ze svého a M.Jurák byl autorem pokladničky řízené micro:bitem, do které pak studenti házeli peníze aby se složily na zaplacení micro:bit paní učitelce. Kromě micro:bitu budete potřebovat trochu zručnosti a můžete s pustit do stavby. Dne 27.6. aktualizováno o program v blokovém editoru.
název: C2 Jednoduchá pokladnička
kategorie: C středně pokročilí
ref.číslo: C2
projekt: Vaše aplikace
verze: 02, 2017-06-27
autor: Michal Jurák, student gymnázia Elgartova Brno
Rozhodl jsem se, že vyrobím jednoduchý automat na vybírání peněz na aktuální školní projekt s kapesním programovatelným počítačem nazvaným BBC micro:bit (zkráceně microbit). Nejprve bylo potřeba si sehnat věci k tomu, abych něco takového mohl sestavit. Nachystal jsem si pájecí cín, pájku, dráty (izolované), kartonovou krabičku (od tabletu, mobilu…), karton, starý konektor z počítače, tavící pistoli a náplň do ní, nožík, sirky, kombinačky, boční štípací kleště, kleště na stahování izolace, překližku a smršťovací bužírky. Místo recyklace starého konektoru lze koupit speciální konektor přímo uzpůsobený pro microbit, s ním by byla práce o poznání snazší.
Jako první jsem si vyřízl na krabičce otvor, kterým bylo vidět na microbita (doporučuji někde na kraji obsahově největší strany krabičky) tak, abychom viděli na jeho ledky. Poté jsem začal pracovat na konektoru – bylo potřeba si přesně naměřit vzdálenosti mezi jednotlivými piny a podle naměřených hodnot konektor upravit. Pro jistotu jsem vytrhal všechny kontakty, které nebyly potřeba, aby náhodou nedošlo ke zkratu. Použil jsem piny 0, 1, 2 a GND (viz obrázek 1),ty se pak vhazovanou mincí propojily v obvody 0-GND (10 Kč), 1-GND (20 Kč), 2-GND (50 Kč), ale to podrobněji popíši v dalším odstavci.
Potřeboval jsem nějak vymyslet, jak docílit propojení obvodu při vhození mince. K jednomu obvodu jsou potřeba 2 drátky, takže jsem si jich vzal 6 (ideálně po dvou stejné barvy abych na jeden obvod měl stejné barvy drátu) a pak jsem všem z obou stran stáhl kleštěmi na stahování izolace potah v délce zhruba 2 cm (viz obrázek číslo 2). Jednu stranu drátků jsem připevnil pomocí pájky a cínu ke konektoru tak, že ke kontaktům, které patřily k pinům 0, 1 a 2 byl připevněn pouze 1 drát vždy různé barvy a ke kontaktu náležícímu GND byly připevněny zbylé 3 drátky. Následně jsem je zaizoloval smršťovací bužírkou, kterou jsem pak zahřál sirkou, aby se stáhla a dobře zaizolovala cínové spoje (viz obrázek č 3). Druhou stranu drátků jsem postupně potíral pájkou s roztaveným cínem tak, aby mi vznikly kontaktní „destičky“ (viz obrázek č 4).
Dále jsem si z kartonu nožem vyřízl čtverce se zkosenými hranami, do kterých jsem vyřízl otvory přesně odpovídající rozměrům mince (viz obrázek č 5). Poté jsem cínové destičky na konci drátku ohnul tak, aby objímaly karton na zúžených místech (viz obrázek č 6), a následně jsem konce destiček spájel. Pak pouze stačilo do krabičky vyříznout otvory odpovídající těm ve čtverečcích a vše to k sobě slepit tavící pistolí. Nakonec jsem vše zaizoloval překrytím všech kontaktů jednovrstvou překližkou (viz obrázek č 7).
Teď už bylo pouze potřeba vytvořit uvnitř krabičky kartonový podstavec pro microbita tak, aby byl natlačen přímo do výřezu, který jsme zhotovili již na začátku. Na podstavec jsem přilepil oboustrannou pásku, aby microbit na podstavci držel a zároveň byla jednouchá výměna baterií (viz obrázek č 8). Jako poslední bylo nutné vyrobit stěnu oddělující microbit od padajících peněz, aby nedošlo k jeho poškození (viz obrázek č 9).
Tím byla pokladnička hotová a už stačilo jen zasunout microbit do konektoru, zavřít krabičku, vyzdobit a vybírat peníze (viz finální obrázek).
Zbývá již jen naprogramovat micro:bit.
zde je příklad možného řešení v blokovém editoru
