Microbití příběh na Elgartce

Přečtěte si krásný Microbití příběh na Elgartce

Píše se rok 2017, konkrétně 29.března, a my, žáci z 2.C gymnázia Elgartova v Brně, vyrážíme na exkurzi do firmy Red Hat. Nejdříve jsme společně absolvovali přednášku o datech a pak jsme měli volný program. Postupně jsme se začali scházet v místnosti s lákavým nápisem „hackování robotů“. A právě zde jsme se poprvé setkali s kapesním programovatelným počítačem nazvaným BBC micro:bit (zkráceně microbit).

Nejprve jsme se s ním seznámili a opakovali jednoduché postupy, které nám předváděli zkušení programátoři. V naší třídě to mělo obrovský úspěch, protože jsme sice ve škole v informatice již programovali, ale zatím pouze webové stránky, které nás až tak moc nebavily. Když jsme zjistili, že pomocí jednoduchých bloků se zadáním, co má microbit dělat, nastavíme tyto podmínky i na reálném zařízení, kde opravdu blikaly diody a běžely zde nápisy, ohromilo nás to. Nikdy předtím jsme se s ničím podobným nesetkali, takže nás to neskutečně nadchlo. Já si osobně naprogramovala microbita jako skokoměr a měla jsme z něj neuvěřitelnou radost. Návod na jednoduchý skokoměr počítající počet skoků třeba při skákání přes švihadlo popíši v samostatném článku.

Několik dnů po této exkurzi, jsme s paní profesorkou Havířovou zkusili programování microbita v hodinách informatiky, ale bohužel bez reálných zařízení. Musely nám tedy stačit animace v simulátoru. Následující týden paní profesorka přišla do třídy se zprávou, že již objednala 4 microbity z Velké Británie. Další hodinu informatiky jsme tedy již mohli používat reálné zařízení.

Tyto 4 microbity kupovala paní profesorka ze svých financí, a tak nás napadlo udělat na tyto microbity sbírku. Dlouho jsme nad tím přemýšleli a nakonec můj spolužák Michal Jurák vyrobil pokladničku, kam se třemi zdířkami dají vhazovat mince v hodnotě 10, 20 a 50 korun. V horní části je umístěn microbit, který když zaznamená propojení ve zdířce, přičte danou hodnotu mince k částce, která je již v pokladničce a výslednou hodnotu zobrazí na displeji. Tuto pokladničku jsme využili, když jsme microbity prezentovali našim druháckým třídám.

V dalších hodinách jsme díky pracovním listům, které paní profesorka vytvořila, procvičovali různé funkce microbita, jako například podmínky, cykly, animace a zvuky. Jednoho krásného dne pro mě přišla paní profesorka do hodiny biologie s tím, že si mě a mojí spolužačku Pavlu chce na chvíli vypůjčit. Když jsme vyšly ze třídy, čekal tam již pan Tomáš Zedníček z Nadačního fondu micro:la a po stručné prezentaci všeho, co jsme již na microbity naprogramovali, nám oficiálně předal 20 microbitů, se kterými naše škola momentálně již pracuje.

Den poté jsme společně s mými třemi spolužáky a paní profesorkou vyrazili prezentovat microbity do základní školy Gajdošova. Zde jsme microbita představovali šesťákům a deváťákům. Hodně z nich bylo nadšeno a chtěli s microbitem dále pracovat. S paní profesorkou jsme této škole již navrhli, že společně povedeme příští rok programovací kroužek s microbitem. Naším snem by bylo na konci roku v tomto kroužku vytvořit vozítko, které sami sestavíme a pomocí microbitu a mobilu ho budeme řídit.

 

Microbitem jsme na naší škole nadšeni a těšíme se na další práce s tímto přenosným programovatelným zařízením.

 

Nadšená programátorka Jitka Vejtasová

 

 

Posted in microbití příběhy.

One Comment

  1. Pingback: Aplikace C2 jednoduchá pokladnička – Microla

Comments are closed.